Hafling

Doloženým zakladatelem plemene hafling je hřebec 249 Folie, narozený roku 1874 ve Schludernsu v dnešním Jižním Tyrolsku. Jeho otcem byl arabský hřebec 133 El Bedavi XXII a matkou místní horská klisna. Název pochází od obce Hafling a rakousko-uherské ministerstvo zemědělství jej pro plemeno úředně uznalo 2. května 1898.

Kompaktní a jistý horský kůň původně sloužil zemědělství a dopravě v alpském terénu. První tyrolská plemenná kniha vznikla v Zamsu roku 1920 a poválečná reorganizace od roku 1946 posílila systematickou čistokrevnou plemenitbu. Výběr se později zaměřil na všestranného jezdeckého, vozatajského a rekreačního koně při zachování ryzé barvy se světlou hřívou a ocasem, odolnosti a ochotné povahy.

Očekávaná stavba těla navazuje na původní účel plemene: kompaktní a jistě se pohybující typ s účelným pohybem. Mezi liniemi, pohlavími a jednotlivými koňmi mohou být podstatné rozdíly. Stavbu těla je vhodné hodnotit společně s kvalitou pohybu, zdravotním stavem a zamýšlenou prací.

Taxonomie u plemene Hafling uvádí tyto často ceněné vlastnosti: Jemný, Ochotný, Otužilý, Spolehlivý, Jistý v chodu. Jde o tendence plemene, nikoli o záruku chování konkrétního koně.

Povahu výrazně ovlivňuje věk, výcvik, způsob ustájení i předchozí zkušenosti. Zájemce by proto měl posoudit konkrétního koně ve známém prostředí a při práci, která se od něj očekává.

Mezi typické oblasti využití patří Rodiny, Děti, Začátečníci, Rekreační jezdci, Spřežení. Skutečná vhodnost závisí na výcviku, zdraví, stavbě těla a zkušenostech jezdce; samotný název plemene k posouzení nestačí.

Příslušnost k plemeni Hafling nenahrazuje individuální veterinární a podkovářské posouzení. Běžná péče má odpovídat věku a zátěži a zahrnovat vhodné krmení, péči o kopyta a chrup, vakcinaci a kontrolu parazitů podle místních odborníků.

Před koupí je vhodné prověřit identifikaci a dostupné zdravotní záznamy a zajistit nezávislou předkupní prohlídku odpovídající zamýšlenému využití.