Anglický plnokrevník

Anglický plnokrevník se utvářel v Británii výběrem podle dostihové výkonnosti z domácích i dovezených klisen připouštěných orientálními hřebci v 17. a na počátku 18. století. Rodokmeny se tradičně vztahují k hřebcům Byerley Turk, Darley Arabian a Godolphin Arabian, populaci však vytvořilo mnoho klisen a generací selekce, nikoli pouze tři hřebci.

Formální identitu přinesla General Stud Book. James Weatherby vydal jejího předchůdce roku 1791 na základě dostihových kalendářů a soukromých záznamů; další svazky se staly autoritativním britským a irským registrem a vzorem plemenných knih po světě. Status plnokrevníka dnes vychází z původu přijatého uznanou knihou a ověřené registrace, ne pouze ze vzhledu nebo jedné slavné linie.

Očekávaná stavba těla navazuje na původní účel plemene: štíhlý atletický kůň s účelnou mechanikou cvalu. Mezi liniemi, pohlavími a jednotlivými koňmi mohou být podstatné rozdíly. Stavbu těla je vhodné hodnotit společně s kvalitou pohybu, zdravotním stavem a zamýšlenou prací.

Taxonomie u plemene Anglický plnokrevník uvádí tyto často ceněné vlastnosti: Atletický, Temperamentní, Energický, Citlivý, Odvážný. Jde o tendence plemene, nikoli o záruku chování konkrétního koně.

Povahu výrazně ovlivňuje věk, výcvik, způsob ustájení i předchozí zkušenosti. Zájemce by proto měl posoudit konkrétního koně ve známém prostředí a při práci, která se od něj očekává.

Mezi typické oblasti využití patří Všestranní jezdci, Parkuroví jezdci, Zkušení jezdci, Soutěžní sport. Skutečná vhodnost závisí na výcviku, zdraví, stavbě těla a zkušenostech jezdce; samotný název plemene k posouzení nestačí.

Příslušnost k plemeni Anglický plnokrevník nenahrazuje individuální veterinární a podkovářské posouzení. Běžná péče má odpovídat věku a zátěži a zahrnovat vhodné krmení, péči o kopyta a chrup, vakcinaci a kontrolu parazitů podle místních odborníků.

Před koupí je vhodné prověřit identifikaci a dostupné zdravotní záznamy a zajistit nezávislou předkupní prohlídku odpovídající zamýšlenému využití.