Černoleský kůň

Chov koní v jižním Schwarzwaldu má starší písemné doklady, organizovaný chov schwarzwaldského chladnokrevníka však začal roku 1896 založením družstva ve St. Märgenu. Poměrně lehký a pohyblivý tažný typ sloužil na farmách, v lese a místní dopravě v členitém terénu.

Mechanizace po druhé světové válce chovnou populaci prudce zmenšila. Ochranná opatření a nové využití v zápřeži a rekreaci pomohly plemeno udržet. Původní plemennou knihu vede svaz Bádenska-Württemberska; typická tmavě ryzá srst se světlou hřívou nenahrazuje doložený původ a pravidla zápisu.

Očekávaná stavba těla navazuje na původní účel plemene: mohutný kůň se silnou kostrou a osvalením pro kontrolovanou tažnou sílu. Mezi liniemi, pohlavími a jednotlivými koňmi mohou být podstatné rozdíly. Stavbu těla je vhodné hodnotit společně s kvalitou pohybu, zdravotním stavem a zamýšlenou prací.

Taxonomie u plemene Černoleský kůň uvádí tyto často ceněné vlastnosti: Jemný, Klidný, Ochotný, Otužilý, Přátelský. Jde o tendence plemene, nikoli o záruku chování konkrétního koně.

Povahu výrazně ovlivňuje věk, výcvik, způsob ustájení i předchozí zkušenosti. Zájemce by proto měl posoudit konkrétního koně ve známém prostředí a při práci, která se od něj očekává.

Mezi typické oblasti využití patří Spřežení, Zemědělské práce, Lesnictví, Rekreační jezdci. Skutečná vhodnost závisí na výcviku, zdraví, stavbě těla a zkušenostech jezdce; samotný název plemene k posouzení nestačí.

Příslušnost k plemeni Černoleský kůň nenahrazuje individuální veterinární a podkovářské posouzení. Běžná péče má odpovídat věku a zátěži a zahrnovat vhodné krmení, péči o kopyta a chrup, vakcinaci a kontrolu parazitů podle místních odborníků.

Před koupí je vhodné prověřit identifikaci a dostupné zdravotní záznamy a zajistit nezávislou předkupní prohlídku odpovídající zamýšlenému využití.